Luis de Góngora y Argote:
Plody Tantalovy

Těch sladkých úst, která zvou okusit
vláhy, jež skrze bílé perly kane
a vyrovná se šťávě požehnané,
již Diovi ídský hoch dával pít,

milenci, chraňte se, chcete-li žít;
protože mezi oběma rty k ráně
Amor má jedem otrávené zbraně
a jako had je v krásných květech skryt.

Dobře pak učiníte, nevěříce,
že ony růže vonné, čerstvé rosou,
Jitřence spadly z ňader nachových.

Ne růže, plody Tantalovy to jsou:
vždy prchnou tomu, kdo byl jimi vznícen,
a Amorův jed zůstane jen z nich.

(1584)

K přečtení zdarma a bez registrace.

×

Vybrat úryvek

Přečíst celou knihu

Další úryvek