+A
-A

Zdena Salivarová:
Pas de trois

Helga stačila mrknout do lože a poslat úsměv. Je sladká, pomyslel si Petr. Všechny tři jsou sladké a hebké, objímají se, hubičkují a netuší. V tom je to právě vzrušující: že netuší. Že jenom on sám jediný ví. Kolikrát ho napadlo, jak je tato složitá hra vlastně nebezpečná, mohly by se jedna druhé svěřit, odhalit ho jako lháře (prokrista!), jako sukničkáře (proboha!), ale je si téměř jist, že se nesvěří, že ho neodhalí. Měl je rád všechny tři, každá měla něco z ideálu ženy, o níž sníval, každá byla jinak přitažlivá, každá zamilovaná svým způsobem. „Musíš mi být věrná,“ kladl jim často na srdce, nemohl snést pomyšlení, že by se o některou měl s někým dělit, a byl přesvědčen, že mu věrné jsou a že si navzájem nic nepoví. Ženy nejsou, jako bývají (někteří) muži, nevychloubají se úspěchy v klínech svých protějšků. Pro ženu je intimní vztah tajemstvím. Alespoň v první fázi. Miloval ty první fáze, napětí a mnohoslibnost prvních schůzek a tajných výletů za Prahu, nikdy nepřivedl dvě různé ženy na totéž místo. Měl li nějakou opravdu rytířskou vlastnost, pak to byla diskrétnost a ohleduplnost vůči vlastní ženě Mileně. Nikdo nemá potuchy, jak bohatý citový život on dovede žít. Vychutnával trestný čin polygamie, jejž tak promyšleně páchal, díval se na rej svých tří souložnic a usmíval se.

Sbíráme cookies popup, abychom lépe nastavili služby webu. Souhlasem nám umožníte získat anonymizovaná statistická data. Děkujeme!
Městská knihovna v Praze.
Ne
Souhlasím