Martin Reiner:
Tání chůze

(Love story)

Pod námi město jen v páře a v krvi,
na stádec živých padá něco deště.
Zmoklý pták usedá na tvoje brvy,
čistí si peroutky, naposledy.

Okno se koupe zarudlém v jantaru,
v sítnici roztéká olůvko času...
Neb skrze zčeřená luka tvých vlasů
veden jsem ke kůlu — 
                      klidný a bledý.

Brodím se travami a když mě zabijí,
něha se nahrne do žlábků labií.
Všechno tu zčervená, vše zflekatí,
mrtvý se udělá — naposled — do gatí. 

K přečtení zdarma a bez registrace.

×

Vybrat úryvek

Přečíst celou knihu

Další úryvek