Kateřina Rudčenková:
Ludwig

Vím, kde

Vím, čím se zachvívají listy
vím, odkud se bere strach a odkud vzlyk
znám to tiché místo mezi stromy

Tam, kde se nejvíc cítí opuštěný
i jen pták co vysoko se nebem mihne
tam, kde se voda zkalí i za jasného dne

tam žiji. Zvířecí a němý
zvířený touhou po čemkoli
neb já jsem všechno, co je prázdné

Neb já jsem bolest
rána plná krve
ze které pije den, jenž nemá přijít

K přečtení zdarma a bez registrace.

×

Vybrat úryvek

Přečíst celou knihu

Další úryvek