PILÁT: Ale vždyť on prý není takový zlý!
HORA: Všichni lidé nejsou takoví zlí, ale co z toho lidstvo má? Pane Piláte, dají si říc’: člověk, který není takový zlý, je vždycky napolovic lump a mizera – lump a mizera! Buďto ať je teda ras, anebo člověk, jenom ne takový zlý!
PILÁT: A co já?
LOJZIČKA (vesele): Nechte ho, má dneska bručivý den! Fajfka mu netáhne.
HORA: Netáhne, co je ti po tom?
PILÁT: Protáhnou ji pořádně, snad to půjde!
HORA: Pane Piláte, dají si říc’: já už měl jednoho takového starého, jako je tenhle, taky nebyl takový zlý, ale raději jsem tím praštil a šel. (Pauza.) Když si tak pomyslím, že jenom jednou za tisíc let (slyšeli už o tom?) je člověk člověkem a že ten druhý, který taky zrovna náhodou je člověkem (nekoukají tak na mne, cožpak to nechápou?), toho prvního jenom sekýruje a kouká, kde by co dobrého udělal (však to znají, ne? – pro jedno písmenko dovede takový jemnostpán rozházet kancelář!) – tu je mi tak divně a (pauza) div, že se nedám mezi ryby! Ty aspoň nemluví, nehrají komedii, krmí se to nebo žere jedna druhou, jak to káže jejich život, ale nevymýšlejí si nic na sebe, nepošťuchují se, nežerou se po kouskách… Co se smějou? Mám pravdu nebo nemám –? Cožpak jim je hej! I penízky ve spořitelně mají, nikoho na starosti –
, abychom lépe nastavili služby webu. Souhlasem nám umožníte získat anonymizovaná statistická data. Děkujeme!
