Mlčí – mlčky mlčí – nehybně, bez výrazu. Někdy si pro sebe něco drmolí, ale ke mně mlčí jako balvan. Ne, balvan je určitý – podává o sobě zprávu: k balvanu se lze přimknout, hřeje nebo studí – balvan neucukne před dotekem ruky, neuhne očima, nenakopne mě znenadání a neběží se pak schovat za špinavý hadr někam dozadu…
Cítím se vinna za jeho ubohost. Za jeho strach, za jeho ochablé, páchnoucí, bledé tělo. Za jeho noční pláče a kvílení někde vzadu, za jeho mastné vlasy, plné lupů – Bože – kdyby mě rozvázal, umyla bych ho…
Usmála jsem se. On do mě kopl a nahlas se rozchechtal. Ten kopanec nebyl nijak zlý. Cítí se líp. Vzadu za kobercem jsou schody dolů. Je tam asi sklep. Nebo to není sklep: buď tam těžce pracuje, nebo se schází se svými bohy. Každopádně se odtamtud vracívá velmi unaven.
, abychom lépe nastavili služby webu. Souhlasem nám umožníte získat anonymizovaná statistická data. Děkujeme!
